TJ Sokol Libchavy – TJ Jablonné nad Orlicí 0:1 (0:0)

Autor: Moravcová Veronika <@>, Téma: áčko, Vydáno dne: 26. 06. 2015

Krajská I. B třída, skupina B, 20. 6. 2015

Rozhodčí: Hořínek Lukáš
AR 1: Šimek Zdeněk, AR2: Matoušek Tadeáš
Branka: 75. Beneš
Žluté karty: 2:2 (51. a 72. Louda – 38. Špaček, 75. Bednář)
Červená karta: 72. Louda
Rohové kopy: 10:1
Diváků: 250

Sestava: Zeman – Martinec, Vaňous, Kopfštein, Lžíčař (87. Hájek) – Louda, Kovář M., Ďuriš (k), Boštík – Kovář J. (58. Paukert), Váně

Sobotní odpoledne mělo v Libchavách tentokrát slavnostní nádech. K předzápasu nastoupil tým libchavských legend, který jako první v historii našeho oddílu dokázal v sezoně 1994/95 postoupit do krajské soutěže. Jejich soupeřem byla naše Garda, která byla z velké části tvořena trenéry našich mužstev. Zápas rozhodoval pan Jiří Šejna starší, pro kterého to byla v 80-ti letech pravděpodobně rozlučka s jeho padesátiletou kariérou. Po krásném průběhu, kdy zejména branka Daniela Vídeňského splňovala nejpřísnější měřítka, skončilo utkání 3:3 a musel rozhodnout penaltový rozstřel. V něm byly legendy přece jen úspěšnější a zaslouženě tak zvítězily.

K utkání posledního kola zavítal na náš stadion kvalitní tým z Jablonného nad Orlicí. Utkání se neslo ve znamení přímého souboje o třetí místo v konečné tabulce soutěže.

A naši hráči do něj nastoupili s vervou. Od počátku byl míč převážně na našich kopačkách a již v 6. minutě se ocitl ve slibné pozici nejlepší střelec soutěže Váně, který bravurně přehodil brankáře Šlahoru, jeho pokus však bohužel neměl dostatečnou razanci a obránce hostí ho dostihl ještě před brankovou čarou. V 19. minutě se osmělili poprvé i hosté, jenže Zeman byl očividně na utkání perfektně připraven. Následně zahrozil „autovým“ vhazováním Lžíčař, ve vápně našel Jirku Kováře, jeho pokus obrana Jablonného ztečovala na roh, po jehož rozehrání mířil nad tentokrát Martin Kovář. Ve 27. minutě se po vhazování Loudy dostal do vyložené šance Váně, avšak přestřelil. To bylo však ze zajímavých situací nadlouho vše.

V přestávkovém programu došlo, již tradičně, k ukázce z umění našich nejmenších spoluhráčů a diváci měli možnost menším obnosem přispět k jejich fotbalovému růstu. Konečná částka činila téměř 6000kč, za což všem našim příznivcům děkujeme. Další slavnostní chvíle přišla hned vzápětí, kdy došlo k předávání ocenění našim starším žákům a také dorostencům. Starší žáci totiž obsadili v krajském přeboru 2. místo, dorostenci svoji krajskou I. třídu vyhráli. Oba týmy tak ve svých kategoriích dosáhly největších úspěchů v historii libchavského fotbalu a věříme, že svoje kvality časem prokážou i v dospělém fotbale.

Druhý poločas se odehrával prakticky ve stejném duchu s výjimkou toho, že jsme se do větších příležitostí dostávali jen sporadicky. Držení míče bylo jednoznačně na naší straně, hru oživil i aktivní Paukert, ale když to nejde, tak to nejde. O naší převaze svědčí i poměr zahrávaných rohových kopů – 10:1 v náš prospěch, ale na to se fotbal nehraje. Když byl pak po nesmyslné ruce vyloučen již potřetí v sezoně Louda, hosté nelenili a hned o tři minuty později se brankou Beneše dostali do vedení – 0:1. To i přes naši enormní snahu v závěru udrželi.

Zopakování 4. místa z uplynulého ročníku bychom ještě v zimní přestávce brali všemi deseti. Vzhledem k vynikajícímu jaru a prohranému rozhodujícímu utkání má však nakonec poněkud hořkou příchuť…

Václav Martinec