ČR – Trinidad a Tobago 3:0 (3:0)

Po skončení posledního mistrovského turnaje vyrazili zájemci z řad fotbalové školky i ostatních družstev TJ Sokola Libchavy na výlet do Prahy. Na stadiónu Sparty hrála česká reprezentace poslední přípravné utkání před odletem na mistrovství světa do Německa. V přátelském utkání se střetla s mužstvem Trinidadu a Tobaga.

Posilněni dobrým obědem, který se podával přímo na hřišti v kiosku, a sladkou tečkou v podobě vyhraného dortu ve tvaru fotbalového hřiště, se naši kluci spolu s ostatními „nalodili“ do červené „Sorky“ a vyrazili směr Praha.

Okolo jedoucí řidiče jsme nenechali na pochybách, že „Libchavy jsou tady!“, protože si všichni mohli prohlédnout obrovskou českou vlajku s nápisem „Libchavy“, která zdobila okna našeho autobusu. Uvnitř se na zajímavou podívanou těšila spousta Kolerů, Barošů, Nedvědů a dalších reprezentantů v červených a bílých reprezentačních dresech. Náladu umocňovalo i troubení, které si kluci zkoušeli už cestou. K největším zážitkům z cesty však patřily zastávky na benzínových pumpách…

Výsadek v Praze proběhl bez problémů, a tak jsme se ocitli na tribuně Toyota arény. Velkou radost každému udělala nafukovací ruka v národních barvách, kterou jsme hned při vstupu dostali a čekání na zápas klukům zpestřila  střelecká soutěž. V ní si každý mohl vystřelit do branky a úspěšný exekutor získal pexeso s obrázky fotbalistů, rozkládací sedák na židli nebo tužky v národních barvách. Někteří kluci si vítězoslavně odváželi všechny ceny…

Dlouho očekávaný okamžik nastal a na trávníku se objevily hvězdy, na které jsme čekali. Za teplého a slunného počasí, ve které po ranním zataženu a chladnu v Libchavách nikdo nedoufal, vyběhli naši reprezentanti v čele s kapitánem Pavlem Nedvědem. Celý první poločas předváděli výbornou hru a bylo se na co dívat. Škoda jen, že všechny góly padly do branky, která byla od našich míst ta vzdálenější.

Ve druhém poločase čeští reprezentanti trochu polevili, zato kluci z naší výpravy získali novou energii. S polevujícím zájmem o dění na hřišti u nich totiž rostla chuť trochu si zařádit, a tak ke slovu přišla Mexická vlna a občas se objevilo i „Kdo neskáče, není Čech“. Ke konci utkání už kluci testovali nafukovací ruce jako plácačky jeden na druhém a někomu posloužily jako kytary při hudebních vložkách.

Po zápase jsme museli chvíli vyčkat příjezdu autobusu, který zpozdila dopravní špička, ale pak už jsme bez problémů vyrazili zpět. Nálada v autobuse byla výborná, s padajícím soumrakem se některým začaly klížit oči a čilý ruch pomalu utichal, ale většina kluků vydržela debatovat až do výstupu z autobusu. Do Libchav jsme dorazili před půlnocí v dobré náladě a plni zážitků.

fotky z akce jsou zde